ko_cour píše: ↑11 dub 2019 12:36
gerhard píše: ↑11 dub 2019 12:35
Tvl tam bych už kvůli gravitace se svým pérem být nechtěl....
G.
gerharde, to víš, v tomto případě je hranice událostí (event hoziron) už někde před domem, až pojedu kolem, zastavím se tam nakreslit na zem křídou čáru
Prolog:
Přes týden obvykle nemám čas si urovnávat myšlenky a tak jsem si o víkendu našel chviličku pro sebe a zabrouzdal v paměti na doby, kdy jsem rozvíjel jednu teorii. Ono to s tímto citovaným celkem moc nesouvisí, ale řešíval jsem často jeden zajímavy parafyzický jev vyskytující se často při šukačce. Obvykle jsem jeho přítomnosti nedával při aktu pozornost, ale když se začal opakovat pravidelně, zpozornil jsem a začal přemýšlet civilizační otázkou PROČ...
Teze:
Taky se vám někdy stává, že je místo na posteli, nábytek či jiná fyzická okolnost, která jakoby přitahuje ? Ne pozorností, ale že si ji všimnete jako Déjà vu. To zní jako matrix, ale uvedu příklad. Naposledy teda u Viki v Aplinu, když jsem jí hobloval, tamní postel má takový podivný rantl... Měl jsem obavy abych jí o něj nezranil, tak jsem si ji při změně polohy přeštěloval jinam a šukám dále, užívám si a ejhle, koukám piča rantl je tu zase... a pak ještě jednou. Nebo jindy mne takto zase přitahoval luxusní noční stoleček biedermeier a taky jsem se přestěhoval z postele na zem a kurwa práce byl tam zas ...
Hypotéza:
Komentář o Schwarzschildově poloměru mne tak inspiroval k myšlenkové teorii, že tak jako Tajná má jeho hranici už před domem, tak i jiné bytosti a věci toho světa se musí vymykat standardním zákonům fyziky a musejí ten poloměr mít také širší než Karl S. předpověděl a vypočetl.
Vyřešení budu věnovat v následujícím půl roku pozornost, do recenzí zahrnu parametr Gerhardův Paradox index [GPi] a zájemce budu případně pak informovat o axiomatických výsledcích.
G.
PS: Asi vás teď napadne ať už víc nehulím, ale bizáry v mé paměti jsou uloženy dodnes v podobě skříně otevírající se s pravidelností pouze a vždy před mým vrcholem, sprostého papuška který celou dobu mlčel a pokaždý, když jsem začal holku lízat tak začal vřískat, až po jevy s dlouhou periodou, kdy 3x jsem opíchal tu samou neznámou borku na stejnym hajzlu v jednom šíleným podniku kterou jsem jinde a jindy už nepotkal, Itala který mne vždy nechá před domem čučet u bufáče s ožralci či ťapinu u které již snad popáté dávám na stoleček litr na anál a ještě k němu ani jednou nedošlo...
Edite, bibite, cōpulāte, post mortem nulla voluptas. Naturalia non sunt turpia.